Armáda se naučila využívat sociální sítě, její profily mají tisíce až miliony příznivců

Před rozmachem Internetu byla armáda jednou z relevantních sociálních skupin, která pracovala na vývoji sítě a síťové komunikace. Cílem bylo hlavně najít takový komunikační tok, kterým by mohly bezpečně proudit citlivé informace. O pár desítek let poté se ale ukazuje, že armáda dokáže Internet používat i k jiným účelům – ke své vlastní prezentaci.

Armáda se již dlouho snaží dát veřejnosti najevo, že je tady. Ať už v době válečného napětí, tak i v míru. Pro prolomení bariéry mezi vojenskou složkou státu a širokou veřejností používá armáda hodně prostředků. Věnuje se charitativní činnosti, převáží zvířata z jedné zoologické zahrady do druhé nebo pořádá na svých základnách dny otevřených dveří. Armáda ale našla v posledních letech další způsob jak zůstat v povědomí – vytvořila si profily na sociálních sítích.

Pod heslem – kdo není na Facebooku, jako by nebyl, se na sociální sítě postupně propracovaly i ozbrojené složky. A dá se říct, že se tento krok podařil. Ukázalo se, že lidé o tyto profily stojí, a našli si k nim virtuální stezku. Jednotlivé profily mají přinejmenším tisíce fanoušků. Typickým příkladem jsou profily na sociálních sítích amerických ozbrojených složek, které jsou velmi populární, ale ani například česká armáda se nenechá zahanbit.

Armádní profily na sociálních sítích se snaží především bavit. Tvůrci těchto účtů se drží hesla Neila Postamana – ubavit se k smrti. Vychází z teze, že aby v dnešním světě něco lidi upoutalo a začalo je to zajímat, musí je to primárně bavit. Nejčastějším prvkem obsahu jsou proto efektní a líbivé fotografie.

Profily ozbrojených složek na sociálních sítích vzbuzují možná víc než kolektivní inteligenci kolektivní povědomí. Lidé si tak při každém přihlášení všimnou nových příspěvků, které se většinou objevují s maximálně denní periodicitou.  A když už jsme u té kolektivity – vojenské novinky na sociálních sítích jsou nejúčinnější zbraní proti Jungovskému kolektivnímu nevědomí. Téměř každého totiž zajímá aktuální bezpečnostní situace, jen málo jedinců si ale tyto informace aktivně vyhledává. To ale profily na sociálních sítích zásadně mění. Porušuje se tím spirála mlčení.

Dalším aspektem je, že příspěvky ozbrojených složek do naší mysli pronikají ve chvíli, kdy je naše mysl otevřená a uvolněná. Nové příspěvky na Facebooku či Twitteru si totiž prohlížíme ve volných chvílích, kdy neočekáváme zpravodajskou hodnotu informací ale spíš zábavu a zajímavosti.

Uvolněnější atmosféra také napovídá obsahu. Na sociální sítě se z vojenské oblasti dostávají ve většině případů pozitivní informace a také informace zdánlivě nevojenské. Tvůrci často ukazují příběhy obyčejných vojáků z každodenního života. Snaží se ukázat, že vojáci jsou stejní jako jiní lidé.

Některé jednotky dokonce těží i z toho, že mají ve své výzbroji či flotile úlovek, který se pomalu stal legendou. Konkrétní případ – letoun B-52 Stratofortress a základna v americké Louisianě Barksdale. Ta má ve své flotile některé ze zbývajících „leteckých pevností“, které byly poprvé americkým letectvem uvedeny do provozu v roce 1955 a které by podle plánu po různých úpravách měly pilotům sloužit až do roku 2045.

Facebookový profil Barksdale Air Base neváhá zveřejňovat veškeré informace o těchto letounech a to od důležitých událostí až po triviálnosti, jako je například změna hangáru, pravidelná údržba nebo „sprchování letadla“. Facebookový profil ale s tímto přístupem evidentně slaví úspěch, sleduje ho okolo 4 000 lidí. Na následující fotografii můžete právě vidět očistu jedné B-52. Všimněte si také komentáře. Dotyčný, podle jména evidentně Čech, v něm zmiňuje české Dny NATO. Důkaz, že tyto profily nesledují pouze vojáci a jejich příbuzní, ale i lidé z různých koutů světa.

Daniel Kornuta: "Hope to see you once again at Nato Day 2012 (Czech Republic)."

Kromě zábavy se pak příspěvky těchto profilů snaží posilovat jednotu, sounáležitost a hlavně fakt, že se všichni můžeme cítit v bezpečí, protože jsou tu ti, kteří se o naši bezpečnost postarají. Takové příspěvky jsou typické především v době svátků. Příkladem může být například příspěvek, který se objevil o Vánocích na profilu U. S. Navy. K následující fotografii byl připojen titulek: Sleep tight America - we are on watch!

Tyhle účty ale také usilují o to, co ostatní – o co nejvíc „liků“, „sharů“ a o interakci. Vyhlašují tipovací soutěže či hádanky, zveřejňují seznamy fotografií a nechávají veřejnost rozhodovat o tom, která z nich je nejlepší.

A teď z abstraktních vět do konkrétních čísel – americké námořnictvo sleduje na Facebooku přes 850 000 lidí, letectvo pak přibližně 200 000 lidí. Profil americké armády, tedy pozemních jednotek, se pyšní číslem 1,8 milionů osob. Daleko nejvíc fanoušků na Facebooku mají ovšem příslušníci námořní pěchoty – bezmála 3 miliony. Ozbrojené složky ale využívají i další komunikační kanály, jako je Twitter, Flicker a mimo sociální sítě dominuje server YouTube.

Ani česká armáda nezůstává pozadu a snaží se držet krok s novými médii. Facebookový profil Armády České republiky vznikl 20. ledna 2011 a k dnešnímu dni eviduje 11 tisíc příznivců. V prvním prohlášení stojí: Tyto stránky jsme zřídili, abychom posílili komunikaci napříč strukturou rezortu, jeho zaměstnanci a širokou veřejností. Chceme proto poskytnout všem návštěvníkům stránek maximální svobodu, aby se podělili o své zážitky, názory a nápady. Tento profil publikuje většinou s denní periodicitou, zaměřuje se mimo jiné na své vojáky na konkrétních misích. Věnuje se přibližně rovnoměrně všem svým složkám, odkazuje na články na stránkách ministerstva obrany a publikuje fotografie a videa, jak z vojenských akcí, tak z akcí připravené pro civilní obyvatelstvo, jako jsou například různé dny otevřených dveří. Na tomto profilu nalezneme ovšem také zpravodajství z vojenských misí a všeobecně z dění kolem ministerstva obrany.

Zůstává ovšem pravdou, že lidé, kteří se o tuto oblast vůbec nezajímají, pravděpodobně takový profil neobjeví. Při porovnávání číselných údajů se musí také kalkulovat s tím, že část fanoušků takových profilů jsou sami aktéři nebo jejich známí a rodina. Další nevýhodou je, že facebookové účty více než realitu prezentují pseudorealitu – pozlátko. Žádné údaje o zraněných nebo škodách. Vyzdvihovány jsou spíše opačné hodnoty. Na druhou stranu armáda a všechno s tím spojené není zrovna téma, kterému by se média věnovala, pokud se v nich nestane něco negativního. Profily na sociálních sítích jsou proto dobrou platformou pro prezentaci toho ostatního.