Monday, April 15, 2013

#NorthKorea #kyberútok #Youtube #Instagram


V posledních dnech jsme mohli být svědky vypjatých momentů mezi KLDR a Jižní Koreou. I přesto, že se jedná o dlouhodobý konflikt, konání Pchjongjangu vyvolalo vlnu zvýšeného napětí ve světě. Světové mocnosti bedlivě sledují provokace a vyhrožování ze strany KLDR a doufají, že se situace uklidní. Jak se do tohoto možného vojenského konfliktu promítá vliv nových médií? Lze si vůbec představit Severní Koreu, nejuzavřenější zemi světa, a existenci nových médií vedle sebe?      

Youtube jako jeden z kanálů propagandy KLDR                            
Na konci března Severní Korea zveřejnila další ze svých propagandistických videí. Tentokrát se jednalo o video, ve kterém vyhrožuje útokem na americké jednotky s použitím zbraní hromadného ničení, invazí Soulu, kde budou zajati američtí občané a zničena americká vojenská základna na tichomořském ostrově Guam. Video bylo publikováno na oficiálních stránkách Severní Koreje Urminzokkiri a na Youtube kanálu. V předešlých bizarních videích produkovaných KLDR se objevují například exploze amerického Kapitolu, americké město připomínající New York pod zdánlivým raketovým útokem a hořící Empire State Building či hořící Barrack Obama. Uriminzokkiri, orgán zodpovědný za distribuci státní propagandy, vytváří fiktivní videa, která bouří občany proti západu. Všechna videa zveřejněná na Youtube vyvolala živou diskuzi lidí ze všech koutů světa. Youtube tak nabízí platformu pro vyjádření svých názorů k celé situaci na Korejském poloostrově a tím tak pomáhá rozšířit povědomí o tomto konfliktu a demagogii politického systému KLDR u mladých lidí v jiných zemích.


Severní Korea a kyber útok?
Nacházíme se v 21. století, v době internetu, ve kterém se vedle tradičních způsobů vedení války objevuje stále více případů tzv. kyber útoků. Severní Korea si je vědoma důležitosti a síly tohoto typu agrese, kterou již několikrát použila proti Jižní Koreji. Poslední provokace se konala v březnu, kdy došlo k vyřazení téměř 50 000 počítačů a serverů z provozu. Březnový útok zasáhl celkem devět společností - tři zpravodajské vysílací společnosti, čtyři banky, a dvě pojišťovny – všechny byly virem kompletně vyřazeny na dva až pět dní. Před pár dny Generální štáb armády Korejské lidové republiky vydal prohlášení, ve kterém popírá jakoukoliv účast v kybernetickém útoku. Nicméně odborníci ze Soulu přikládají vinu KLDR tím, že útočníci používali stejné programy s viry během již v předešlých útocích. Odborníkům se zároveň podařilo v několika případech vysledovat původ  viru ukazíjící na Severní Koreu. Nabízí se otázka, do jaké míry může být KLDR jako jedna z nejméně rozvinutých zemí na světě nebezpečná, co se týče kyber útoků. Co se jí ovšem daří velmi dobře, je provokování.


Co na to Instagram?
O konfliktu na Korejském poloostrově a agresi Korejské lidově demokratické republiky slýcháme již od padesátých let minulého století, nicméně o tom, co se děje a jak to vypadá uvnitř, nevíme téměř nic. Změna přišla v půlce ledna, kdy bylo cizincům poprvé povoleno použití mobilních telefonů v KLDR. Místní poskytovatel služeb, Koryolink, umožnil cizincům přístup k internetu v rámci datového připojení  3G. Tento krok vedl k otevření země skrze sociální síť, jako je například Twitter či mobilní aplikaci Instagram. David Guttenfelder, hlavní fotograf Associated Press pro Asii, byl jedním z prvních, kteří měli možnost zachytit dojmy ze života v Severní Koreji, díky svému iPhonu. Jak tvrdí on sám, jeho cílem bylo poskytnout vhled do této části světa: „Cítím, že můžu pomoci otevřít okno do místa, které by jinak jen zřídka bylo viditelné zvenčí. Jako jeden z mála mezinárodních fotografů, kteří kdy měli pravidelný přístup k této zemi, cítím obrovskou zodpovědnost sdílet to, co jsem viděl a ukázat vám to tak přesně, jak jen mohu." Davida Guttenfeldera následuje na Instagramu téměř sto tisíc lidí, jeho fotky oběhly celým světem médií. Proto není divu, že se o jeho „instagramové“ fotky zajímá celý svět, jelikož o reálné podobě života v KLDR donedávna nikdo nevěděl.


Díky službám Koryolinku mohla také Jean Lee, vedoucí kanceláře AP v Soulu, vyslat svůj první tweet z oblasti demilitarizované zóny, nejvíce hlídané a opevněné hranice na světě. Nová média nepochybně ovlivňují vývoj politické situace obecně. Díky nimž nám je umožněno, získávání informací a povědomí i o tak uzavřené zemi, jako je KLDR.

No comments:

Post a Comment